Led na Antarktidě ustoupil na nejnižší míru pokrytí. Může za to globální oteplování?

Vědci, kteří zkoumají antarktický mořský led, přišli s měřeními, která ukázala nejnižší míru pokrytí zemského povrchu ledem a sněhem. Vědci však upozorňují, že rekordní pokles potřebují ještě prozkoumat a nemusí zcela potvrzovat, že se jedná o následky globálního oteplování.

Led na Antarktidě ustoupil na nejnižší míru pokrytí. Může za to globální oteplování?
Vědci, kteří zkoumají antarktický mořský led, přišli s měřeními, která ukázala nejnižší míru pokrytí zemského povrchu ledem a sněhem. Vědci však upozorňují, že rekordní pokles potřebují ještě prozkoumat a nemusí zcela potvrzovat, že se jedná o následky globálního oteplování.

Antarktický mořský led ustoupil a má nejnižší míru pokrytí od začátku měření v roce 1979. Vědci tvrdí, že rekordní pokles ještě nemusí souviset s globálním oteplováním, ale ke zjištění příčiny extrémního tání je zapotřebí naléhavý výzkum, který by měl zjistit, proč byl překonán rekord z před pěti let, uvedl portál The Guardian.

Walt Meier, vedoucí výzkumný pracovník z National Snow and Ice Data Center (NSIDC), uvedl, že k tání přispěl silný vítr nad částí Rossova moře, který přitáhl led na sever, kde roztál v teplejších vodách nebo ho rozbily vlny. To posunulo rozsah mořského ledu pod předchozí rekordní minimum z roku 2017.

Vědci však vyjádřili opatrnost, pokud jde o souvislost mezi táním ledu a nárůstem globálních teplot spojených s emisemi skleníkových plynů. Od roku 1979, kdy satelity začaly měřit mořský led, se oba zemské póly chovají odlišně. Mořský led v Arktidě rychle mizí, ale v té době satelity vykazují mírný nárůst v Antarktidě, což je v rozporu s očekáváním některých klimatických modelů.

Jižní pokrývka dosáhla rekordního maxima v roce 2014 a poté dvakrát za posledních osm let klesla na rekordní minima. Meier řekl, že změny antarktického mořského ledu jsou v této fázi stále „skutečně nejasným signálem“.

Význam zkoumání
Will Hobbs, který studuje antarktický mořský led v rámci australského partnerství pro Antarktický program, uvedl, že nejnovější rekord je významný. Očekával, že se po rekordním minimu v roce 2017 led opět obnoví.

Výzkumníci poprvé dostali náznak, že se děje něco neobvyklého loni v srpnu, kdy led přestal růst a začal vykazovat známky ústupu asi o měsíc dříve než obvykle. Antarktický mořský led je náročný na studium kvůli obrovským změnám, ke kterým při zkoumání dochází. Asi 15 metrů čtverečních na jeden kilometr mořského ledu každý rok rozroste a následně i roztaje.

Hobbs, který působí na Tasmánské univerzitě, uvedl, že rekordní pokles byl pro vědce pouze výsledkem pozorování, který by měl být podroben dalšímu výzkumu. Mořský led byl základem pro ekosystémy a může hrát roli při ochraně antarktického ledového štítu před účinky oceánského tepla. Když se však ledová pokrývka začne tát, postupně se zvýší i hladina světových moří.