Toulavé „stěny z vody“: Vědci potvrdili nejextrémnější bludnou vlnu

Objevují se náhle, nečekaně a mohou mít ničivé následky. Podle některých názorů právě tento jev odpovídá za množství náhlé a beze stopy ztracených lodí.

V listopadu 2020 se nedaleko pobřeží Britské Kolumbie objevila osamocená obří vlna.

Okolní vlny dosahovaly trojnásobně menších rozměrů.
Podle vědců jde o příklad mimořádně vzácného a nepředvídatelného jevu – takzvané bludné vlny.

Vlna před dvěma lety je podle jejich zjištění nejextrémnější, jakou jsme dosud zaznamenali.
Pokud vlna přinejmenším dvakrát převýší vlnění v jejím okolí, považuje se za bludnou vlnu. Jde o tak vzácný jev, že po staletí se skloňoval jen v příbězích námořního folklóru.

Jeho existenci se poprvé podařilo potvrdit až v roce 1995, kdy do ropné plošiny 160 km od norského pobřeží vrazila „stěna z vody“ vysoká 26 metrů. Dnes se jí říká Draupnerova vlna.

Podle výzkumné práce, kterou zveřejnil vědecký časopis Scientific Reports, však navzdory svým impozantním rozměrům nebyla tou nejextrémnější.

Extrémně vzácné
Existují různé, zcela odlišné typy vln. Tsunami, které vznikají většinou při podmořských zemětřeseních, si na otevřeném moři prakticky nevšimnete. Většina rozvířené vody se totiž skrývá pod hladinou. Ohromné ​​rozměry nabudou, až když se přiblíží k pobřeží.

Větrem hnané bouřkové vlny jsou jejich pravým opakem. Na otevřeném moři mohou být vysoké jako patrový dům, zatímco vody v hloubce zůstávají poměrně klidné.

Další typ vlny, takzvaná bludná vlna, se objevuje ještě vzácněji než obávaná tsunami. V jedné oblasti se vyskytne ne častěji než jednou za 1 300 let.

Pokud nemáme velké štěstí, aby se vlna přehnala místem, kde ji změří senzory vybavená bóje, s velkou pravděpodobností zůstane neodhalena.

Ne největší…
Bludné vlny představují jednu z největších záhad oceánské hladiny. Výzkumníci jich dosud zaznamenali jen několik desítek. Některé dokonce v jezerech.

Nicméně shodou šťastných náhod, nedávno se podařilo zaznamenat jednu z největších.

V listopadu 2020 se nedaleko pobřeží Vancouverova ostrova Britské Kolumbie náhle objevila obří, ale osamocená tekutá hradba. Shodou okolností zasáhla speciální bóji a vyzvedla ji o téměř 18 metrů.

Navzdory výšce čtyřpatrové budovy nejde o největší bludnou vlnu – Draupnerova vlna z roku 1995 byla ještě o něco vyšší. Vyrostla však na rozbouřené hladině. Vlna z pobřeží Vancouverova ostrova drží zcela jiný primát: v relativní velikosti oproti ostatním vlnám v okolí.

…ale i tak nejextrémnější
Zatímco Draupnerova vlna měřila necelých 26 metrů, sousední vlny kolem 12 metrů. Naproti tomu vlna od Vancouverova ostrova byla téměř třikrát vyšší než okolní, které měřily přibližně 6 metrů.

„Ve srovnání s ostatními vlnami, které vznikaly ve stejné chvíli v jejím okolí, je nejextrémnější bludnou vlnou, jakou se kdy podařilo zaznamenat,“ říká spoluautor studie Johannes Gemmrich z Univerzity ve Victorii.

„Žádná z bludných vln, které se podařilo zaznamenat, nedosahovala podobných rozměrů,“ vyzdvihuje vědec.

Zůstávají záhadou
„Nepředvídatelnost bludných vln a pustošivá síla těchto stěn z vody znamená, že představují obrovské riziko pro jakékoli námořní operace i pro širokou veřejnost,“ říká spoluautor studie Scott Beatty.

Objevily se například úvahy, že několik lodí, které náhle a beze stopy zmizely v minulosti, se mohlo stát obětí bludných vln.

„To, do jaké míry je vůbec lze předvídat, však zůstává otevřenou otázkou,“ připomíná vědec.

Vědci se nevzdávají
Vlna od Vancouverova ostrova přináší cenná data do výzkumné oblasti, jejíž data chybí. Právě kvůli vzácnému výskytu bludných vln výzkumníci dosud nezjistili, jak vznikají.

Vědci vlnu zachytili díky iniciativě, která strategicky rozmístila 26 senzory vybavených bóji nedaleko severoamerických pobřeží. V letošním roce plánují zvýšit jejich počet na 70.

„Čím více dat sesbíráme, tím lépe porozumíme, kde a jak bludné vlny vznikají, a upřesníme, jaká rizika představují,“ říká Beatty.

Výzkum bludných vln je podle autorů studie relevantní také kvůli probíhající klimatické změně. Nedávná zjištění předpokládají, že způsobí růst průměrné velikosti vln. Oteplení tedy může vést k větším nebo dokonce i častějším bludným vlnám.